Print Friendly

Adršpach - Adršpašské skály

Adršpašské skalní město patří mezi nejznámější místa broumovského výběžku. Útvary Adršpašsko-teplických skal jsou vyhledávaným cílem turistických výletů. Skalní město Adršpach je součástí Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály s počátkem ochrany území od roku 1933 a je jeho menší částí. Je rozdělené na dvě skupiny: plošinu Bučina a část se Starozámeckým vrchem. Pro skalní město Adršpach jsou typické samostatné skalní útvary, izolované věže a pilíře.

Mezi nejznámější skalní útvary patří Homole cukru, Milenci, Starosta a Starostová, Krakonošův zub a mnoho dalších.
Návštěvníci by také neměli opomenout navštívit oba vodopády ve skalním městě: Malý a Velký vodopád, které se nacházejí v polovině prohlídkové trasy. V těchto místech můžeme také spatřit pamětní desku upomínající návštěvu básníka J.W.Goetha z roku 1790. Stranou prohlídkového okruhu by nemělo zůstat ani Adršpašské jezírko (za oběma vodopády na žluté turistické značce směrem do Vlčí rokle), na kterém je možno se projet loďkami.
Závěrem můžeme ještě navštívit bývalou Pískovnu s průzračnou vodou s půjčovnou lodiček.

Skalní město Adršpach je vyhledávaným terénem pro skalní lezení.

Teplice nad Metují - Teplické skály

Teplické skalní město je větší částí Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály s počátkem ochrany území od roku 1933. Narozdíl od Adršpašského skalního města zde nalezneme především výrazné skalní stěny. Spojnicí mezi oběma skalními městy je strmá Vlčí rokle s dalšími bočními roklemi, kterou prochází turistická ztezka.

Bischofstein (Bišík) - Jiráskovy skály

Barokní zámeček Skály – Bischofstein je obklopen pískovcovými skalami s mnoha lezeckými terény, malebným Černým jezírkem a zříceninou gotického hradu dříve nazývaného Katzenstein, nyní s názvem Skály. Dnes je zde vyhlídka s výhledem na Ostaš a Polici nad Metují. Další skalní uskupení je okolo vrcholku kopce Čáp (786m), který je nejvýše položeným místem této oblasti. V okolí jsou vynikající podmínky pro horolezectví, turistiku a výlety na horských kolech. Prochází tudy příjemná cesta skalami, která ústí do Teplického skalního města.

Naučná stezka – Hrad Skály – Bischofstein.pdf

Broumovsko - Broumovské stěny

Národní přírodní rezervace Broumovské stěny představuje v krajině výrazný 10 až 12 km dlouhý hřbet mezi městy Police nad Metují a Broumovem. Do Broumovské kotliny stěny spadají příkře, směrem k Polici nad Metují se svažují mírněji. Broumovské stěny tvoří samostatná skalní města, skalní věže, hluboké rokle a velice zajímavé skalní hřiby. Temeno broumovský stěn je skalnaté a turistům nabízí četná místa dalekého výhledu. Mezi nejkrásnější a nejvyhledávanější patří s hlavního hřebene přístupné vyhlídky Hvězda, Supí koš, Modrý kámen, Kovářova rokle, Zaječí rokle, nebo Junácká vyhlídka nedaleko Božanovského Špičáku. Z výrazných věží nelze opomenout věže Kočka, Lucifer, Kačenka, Sova a další. Nejvyšším vrcholem Broumovských stěn je Božanovský Špičák s výškou 773 m. Právě v jeho okolí je nejvyšší výskyt zvětráváním vzniklých skalních hřibů (hřiby U Turka a mnoho dalších). Ze skalních útvarů jsou v Broumovských stěnách zastoupeny i jeskyně a skalní brány, například jeskyně Kovárna v Kovářově rokli a Kamenná brána. V nejchladnějších pseudokrasových jeskyních je zaznamenán výskyt ledu i v červenci.

Celý hřeben Broumovských stěn je hustě protkán sítí turistických značek. Křižovatkou a centrem turistických setkávání je Hvězda s kaplí Panny Marie Sněžné a turistickou chatou. Turistické značení vede i do odlehlejších míst, např. do oblasti Malé a Velké kupy.

Poutní místo Hvězda

Ostaš - Stolová hora - Kočičí skály - skalní bludiště

Přírodní rezervace Ostaš se nachází 3km od Police nad Metují, ve vrcholové části stolové hory Ostaš s výškou 700 m. Ostaš se dělí na Horní labyrint a Dolní labyrint a turistický okruh návštěvníkům nabízí pohledy na rozmanitou soustavu skal, jeskyní, chodeb a další bizarní útvary. Na vrcholu Ostaše skály tvoří náhorní plošinu. Tyto skalnaté výchozy a vrcholová Frýdlantská skála vyniknou pěknými výhledy do broumovského a polického okolí. Ostaš stejně jako okolní města poskytoval lidem úkryt v dobách útlaku a ohrožení, proto se ve skalách setkáme se Slují českých bratří. Z dalších významných skalních útvarů zmíníme například skalní útvar Zrádce, Mohylu smrti, Čertovo auto, nebo Zbrojnoše se skupinou Medvědů.

Křížový vrch

Přírodní rezervace Křížový vrch (původní název Rozsochatec, někdy nazývaná i Křížová cesta) je izolovaným pozůstatkem tabulové plošiny s několika skalními věžemi a pilíři. Celé skalní uskupení má podkovovitý tvar a střední část je snížená. Na vrcholu skal je umístěný železný kříž z roku 1857 na pískovcovém podstavci s plastikami svaté Anny, Josefa a Jana Nepomuckého. Do skal formou basreliéfu je zasazená litinová křížová cesta.

Národní park Stolové hory v Polsku

Součástí ochranného pásma parku jsou Stolové hory ve Středních Sudetech. Typické jsou pro něj kamenné náhorní plošiny, které přetínají úžlabiny, pukliny i osamělé skály. Ve skalách vznikly skutečné skalní labyrinty. Nejzajímavější skalní útvary se nacházejí v rezervaci Błędne Skały (Bludné skály) a na vrcholu hory Szczeliniec Wielki (Hejšovina 919 m n. m.). V dolních partiích svahů se nacházejí smrkové a bukové lesy, výše přecházejí v mělká rašeliniště s reliktní bahenní flórou.

 

Skałka Świątynia Indyjska

Hejšovina - Szczeliniec Wielki

Velká Hejšovina (919m n. m.) je nejvyšší vrchol Stoolových hor a zároveň je jedinečnou turistickou zajímavostí v Polsku. Je pozůstatkem nejvyššího patra Gór Stołowych, ve kterém eroze vytvořila jedinečné skalní útvary. Mezi nejznámější patří např.: „Kvočna“, „Mamut“ (nazýván také „Lidoopem“), „Velbloud“, „Hlava princezny Emilky“, „Slon“ a „Kazatelna“. Mezi zajímavé části Velké Hejšoviny patří tzv. „Pekélko“. Je to skalní rozsedlina o délce 100m a hluboká téměř 20m. Má specifické mikroklima s nízkou teplotou a velkou vlhkostí vzduchu. S ohledem na klimatické podmínky panující na tomto místě se sníh na dně rozsedliny udržuje až do poloviny června. Na vrchol Hejšoviny vedou kamenité schody, které čítají 680 schodů. Byly postaveny na přelomu 18. a 19. století Franciszkem Pablem a s malými předělávkami slouží dodnes. Malá Hejšovina se nachází na jihovýchod od Velké Hejšoviny a je oddělena nepříliš hlubokým horským sedlem. Není zpřístupněna pro návštěvníky.

Bludné skály - Błędne Skały

Bludné skály je přesně chráněné území, které se má rozlohu 22 hektarů. Zde se nacházejí zvláštní skalní skupiny, které dosahují výšky 6-11m a vznikly v důsledku zvětrávání kvádrového pískovce. Bludné skály je labyrint rozevřených štěrbin a slepých uliček, někdy neobyčejně úzkých, oddělujících skalní bloky o několika metrové výšce. Většina skal má vlastní názvy např. „Skalní sedlo“, „Kuřecí patka“ , „Bludiště“, „Tunel“, „Velký sál“. Poblíž Bludných skal se nachází „Balvan Tří Křížů“. Mezi nimi vedou stezky. Bylo to nejstřeženější celní místo mezí kladským hrabstvím a Českým královstvím. Na tomto velkém kameni nacházejí se různá data, které, jak se hovoří v jedné pověsti, vytesáno na památku přistihnutí zde pašeráků (nejstarší je 1616 r.). Na území Bludných skal nachází se vyhlídka, na platformě, která se jmenuje „Skalní lebky“. Je odtud viditelná Malá a Velká Hejšovina, Broumovská vrchovina, obec Machov, a když je dobrá viditelnost můžeme obdivovat Krkonoše.

Bílé skály - Białe Skały

Bílé skály se rozprostírají na severu a severovýchodním okraji masívu Narožníka v nadmořské výšce kolem 780-800 m n a dosahují do výšky 20-30m. V tomto regionu je okraj hory protkán hlubokými údolími, kterých úbočí tvoří skalné zdí a volně stojící bašty nebo skalní věže. Název „bílé skály“ pochází od světlé pískovcové skály, která tvoří toto seskupení.

Lezycké skály - Łężyckie Skałki

Jižně pod Liščím hřebenem ve Stolových horách se nachází chráněné území Lezycké skály. Ve východní části území se rozprostírá v nadmořské výšce 740 až 780 metrů velká horská louka. Řídké rozházené skály a ojedinělé smrky vzbuzují exotický dojem. Ve spojení s roztáhlou travnatou planinou připomíná luční step. Proto bývá označovaná také jako „africká savana“. S ohledem na velmi unikátní krajinné vlastnosti a vyskytující se floru na tomto území vznikla chráněná oblast.

Radkovské skály a Skalní pílíře - Radkowskie Skały i Filary Skalne

Radkovské skály spolu se Skalními pilíři tvoří severozápadní okraj prostředního patra Stolových hor. Jednotlivé skály nebo jejích skupiny jsou rozdělený strmými žleby o hloubce 100 m. Mohutné skalní bašty Radkovských skal jsou jedním z nejvíce atraktivních vyhlídkových míst Stolových hor.

Skalní hřiby- Skalne Grzyby

Skalní hřiby se nacházejí v severní skalním fragmentu Stolových hor mezí Batorowem a Karlowem. Toto seskupení původně vytvarovaných skalních forem je rozmístěno na délce 2 km a ve výšce 680-700 m.n.m. Skalky mají tvar malebných hub, kyjů, bašt bram a dokonce celých skalních zdí. Řada skalních forem má vlastní názvy např.: „Borový hřib“, „Skalní Vrata“, „Zarostlé houby“, „Tučňáky“, „Patrové Houby“